To se mi moc líbí.
Já teda nestuduju, měla jsem celkem jasný scénář škola - práce plus vztah - děti, tu školu jsem stihla, ale jen co jsem nastoupila do zaměstnání za kolegyni na mateřské, byla jsem do tří měsíců těhotná :-)).
Na předporodním kurzu, na cvičení i v porodnici jsem si připadala jako "mladé ucho", všechny maminky byly nad třicet a zdravotní sestry se na mě dívaly, jako jestli jsem vůbec to dítě schopná vzít do ruky... Tak vidím, že nejsem sama mladá blbá :-), že dokonce lidi i studují - já myslela, že tohle se dělo naposled za studijí mojí maminky.
Když jsem ten článek četla, tak mě prvně napadlo "klobouk dolů" a pak hned, že ty mamky prostě musí ty děti šidit. Ale pak jsem si uvědomila, kolikrát mi přednáška nebo seminář přišly celkem k ničemu a kdybych si místo toho sedla v knihovně a přečetla pár odborných článků, mělo by to větší smysl a neplýtvala bych časem. A starost o malé dítě je teda vyčerpávající a občas mi z toho vážně hrabe, ale po prvních měsících, kdy jsem nic nestíhala, protože malý spával 3krát po půlhodině, se zadařilo najet na režim a je to o dost lepší. No a taky proto, že mi z toho hrabe, jsem si předsevzala nějaké to sebevzdělávání. Tak držím palce všem, co už v tom jedou, a snad mi to taky půjde.
Předchozí