Už jsem do této diskuze psala. 15.ledna jsem dokončila VŠ a byla to vcelku hokna a to jsem nemusela na přednášky atd... Jen jsem psala diplomku a pak státnice a stejmně jsem si občas myslela, že to nevydržím (psychicky ani fyzicky). Teď pomalu uvažuju do čeho se pustím... Ale musím říct, že s rozumem a pozvolna. Dost jsem finišovala a myslím, že to bylo náročné i pro všechny okolo - manžela, babičky atd...- díky za to, že je mám.A to vůbec nemluvím o kamarádkách atd...
Škola pro mě byla dost zásadní a to také z toho důvodu, že mi chyběl opravdu už jen ten finiš. Vše ostatní jsem zvládla před mimčem.
A víte co budu dělat teď? Budu si užívat svojí milované dcery a známých, kamarádů a rodiny...Někdy mi už v té honičce připadalo, že na tyto věci (posedět, popovídat si atd...) nezbývá čas. A když se zamyslím jsou vlastně pro mě tím nejdůležitějším. Titulu si vážím a je zaslouženej, ale...
Máme teď v rodině nějaké nemoci, tak jsem se s Vámi jen chtěla podělit o tyto pocity. Tak všem studujícím hodně zdaru, ať vše zvládnou a můžou si pak užívat svých skvělých rodin.
Dáša a Maruška
Předchozí