Přidat názor k článku "Znásilnění" aneb Život s mentálně postiženým člověkem

V našem městě žila jedna významnější rodina, styděli se za to, že syn je takový jako tvoje sestra, takže dělali, že je normální. Prostě byl to jediný syn. Já byla v té době dítě. Za života rodičů bylo vše více méně v pořádku, uměli ho rozumně srovnat a držet na uzdě.
Problém nastal, když rodiče zemřeli. On zdědil jejich nemalý majetek a okamžitě získal "kamarády". Že koupit dům za 5 tisíc je blbost? Není. Ale, jak říkáš i ty o své sestře, on je plnoletý a svéprávný. Bohužel. Postupně přišel vlastně o veškerý majetek.
Je zajímavé, že odborníci, kteří se tím pak museli zabývat (kromě policie a dalších) se shodli, že rodiče by pbývali udělali nejlépe, kdyby ho nechali zbavit právní způsobilosti. Jako nesvéprávný by nemohl prodat třeba ten barák. On totiž nechápal, že tam už nemůže atd., nezná cenu peněz. Možná to by byla cesta, jak ochránit tvou sestru?
Lidé si často myslí, že postižení jsou vždy hodní lidé. Ale s nimi je to jako s ostatní společností, někteří jsou hodní, někteří zlí.
Hodně sil tvojí rodině i mamce s přítelem
přeje
Janka