Přidat názor k článku Když maminky studují...

Jo taky jsem si to tak krásně malovala,nejdřív škola,potom dítě.jenže život si se mnou zahrál kapku jinak.Po vážném onemconění jsem střední školu dodělávala s děckem.Dodnes nechápu jak jsem mohla zvládnout deset dní před porodem ve škole napsat všechny pololetní písemky a hned po šestinedělí nastoupit znova,samozřejmě s miminem,protože jsem kojila.Tře´ták jsme už měli praxi,takže pro změnu nastal maraton ve stylu odvézt dítě 200 km k rodičům,ráno odjet do školy,zase se v noci těch 200 km vrátit a jet zas s děckem domů.No nějak jsem to zvládla,odmaturovala výborně,i když jsem v té době už chodila i do práce a žila s děckem sama.Holt mám jeselské dítě,jinak to nešlo.
Ted dodělávám vejšku,chybí mi dvě zkoušky a bakalářka.jsem na začátku těhotenství,je mi neskutečně zle,ale stejně musím sednout a psát,vedoucí mé práce je chlap,takže jemu nějaká těhotenská nevolnost jaksi opravdu nic neříká.Občas se proubouzím a jsem zralá odvést druhý den na výšku index a poslat všechno do háje.Bakalářku odevzdávám v půlce dubna a mám napsaný sotva tabulky a tři stránky textu.hrůza,děs.Máma mi atky vyčítá,že jsem měla nejdřív udělat školu,chtěla mít ze mně minimálně doktorku,s vejškou kterou dělám se nesmířila,takže mě to nijak neulehčuje,spíš naopak.
Ale na druhou starnu si říkám,že prostě minimálně bakaláře dodělat musím,pak si dám asi rok pausu a dodělám inženýrské,teda doufám.