Můj příběh je ze začátku stejný jako tvůj, otevřené bradavky do krve, bolest a žádná rada na obzoru. Mléka jsem ale měla dost a odhodlání taky, tak jsem to v žádném případě nechtěla vzdát. Prostě jsem si řekla, že kojit budu. V té době jsem byla v zahraničí a volala jsem sem do ČR na laktační linku, aby mi poradily. Začala jsem mimi přikládat tak, aby dolní ret měl na straně bradavky, kde byla nejmíň poraněná, začala jsem používat krém Bepanthen, doma jsem chodila bez podprsenky, aby byly bradavky na vzduchu a potírala jsem si je mlékem. Výsledek byl, že postupně se bolest zmenšovala, bradavky zahojily a nakonec jsem ještě kojila několik let. Takže si myslím, že důležité je nevzdávat se, pokud je tu nějaká pravděpodobnost, že to půjde. I když v některých případech tu bohužel opravdu žádná pravděpodobnost není.
Předchozí