Přidat názor k článku Fenomén „kojení“

Syna (dnes 7a1/2) jsme vezli z porodnice taky s flaškou. Byla jsem po císaři, totálně s nervama v kýblu, dítko řvalo i 4 hodiny v kuse - kojení nekojení, prostě měl koliku. Doma jsem pod dohledem a rukama kamarádky ždímala prsa, ale psychika si mlela své:-) Asi 3 týdny byl na flašce + kojící pokusy. A pak najednou bylo mléka pro celou ulici. Syn sice brečíval dlouho, ve dne v noci, ale mléka bylo dost a asi po 4 měsících se to zlomilo a byl v pohodě.
U obou dcer se kojení rozběhlo skvěle, i když poslední porod byl hóóódně divoký. Dceru jsem viděla až 4. den, krmili ji stříkačkou, a až 5. den jsem kvůli práškům mohla kojit. Přisála se jak pijavice:-)))
U mně to byla fakt psychika - u holek jsem věděla, že to půjde. U kluka jsem byla vyděšená prvorodička s výčitkama, že nejsem dobrá matka - ani jsem ho neporodila, ani nekojím...
Zlatý UM!!! Jak psaly mnohé přede mnou: nestresujte se, UM nebo MM - vždycky je čím nakrmit.