Přidat názor k článku Fenomén „kojení“

To znám!!!! Prvního syna jsem taky nekojila, ale naštěstí mě do toho nikdo tenkrát před deseti lety ani nenutil, prostě to nešlo tak to nešlo. Nateklá zarudlá prsa a sotva 10ml mléka, bradavky k nezmáčknutí. Zábaly horká voda , studená, kapky na spuštění laktace,tvaroh...nakonec antibiotika a malý na UM. A je zdravý jako buk,Možná marodí i méně než děti o kterých vím že byli kojené. Zato teď u druhého porodu dvojčat....v kolínské nemocnici si prostě vzali do hlavy že kojit budu, přes všechno moje ubezpečování že se vše odehráva jako před deseti lety. Prsa nateklá zarudlá a tvrdá jako kámen. Brečela jsem bolestí a nemohla je unést.... A pořád jen kojte, kojte, kojte...Nebylo co.
Vždycky přišel doktopr zmáčkl mi bolestivě bradavku...vykápla na něj kapka mléka a on řekl:kojte, vždyť mléko máte. Bylo mu jedno že ta kapka je na dlouho jediná která z toho mého prsu vytekla. 10ml za den byl zázrak. Ale ty pohledy sestřiček a výčitky že snad kojit ani nechci...až sem se rozkřičela že néééé žže kojit opravdu nechci. Aby měli děti od samého začátku podrážděnou mámu, to sem fakt nechtěla,krom toho je to u dvojek daleko složitější, ale to je sestrám jedno, ony se totiž vyspí....Nakonec prsa trochu povolila a já 6 týdnů maličko kojila obě děti, ale z větší části byli na UM. Teď jsou už jen na UM a jsou v pohodě a já taky. Někdy je přístup zdravotnického personálu k maminkám opravdu příšerný. Byla jsem ráda že jsem doma a že s mohu starat o miminka po svém.