Přidat názor k článku Fenomén „kojení“

Když jsem čekla své první dítě (před čtyřmi roky), tak jsem taky samozřejmě chtěla kojit, másáž je veliká, přes ... pro dítě zdravější.. po srdceryvné maminky, které mají k dětem mnohem lepší vztah než ty které nekojí, z jakých koliv důvodů.
Osud tomu chtěl jina, porodila jsem o měsíc dříve kvůli mé zdravotní komplikaci, císařským řezem a ač jsem se snažila, tak jsem odstříkala tak maximálně "desítku" denně. Miminko bylo malinké - 2 kilča.
Ale měla jsem to úplně stejně, málo se snažíte maminko....Nejvíc mě vytáčeli a dodnes vytáčejí častopisy, kde některé maminky, vykládají, kde každá která nekojí, je v podstatě krvkavčí matka....
Moc mi pomohla jedna sestřička (bohužel až 10.den od porodu, kdy už jsem měla jít skoro domů), která mi řekla, choďte si pro mlíčko, co nejčastěji od toho tady přece jsme (předtím jsem se bála jenom pomyslet na to, že tam budu muset jít), takovejch bylo je a bude, co nekojí, jenom se o tom teď v kultu kojení moc nemluví. To mě vnitřně tak podrželo, že jsem jí za to vdečná ještě teď.
Jana