Jsem strašne překvapená, jak děláme všechno "ode zdi ke zdi". Když se nekojilo, nekojil nikdo, když se propaguje kojení, málem položíme život za to, abysme kojily všechny. Nemám s problémem kojení osobní zkušenost, u nás to probíhalo tak nějak "samo", stejně nemám pocit, že díky kojení mám s dítětem lepší vztah. Ten se přeci dá plnohodnotně utvářet, i když dítě krmíme z lahve-jde hlavně o oční kontakt s maminkou, hmatové vjemy, pocit bezpečí při krmení atp. Spíš mě děsí, že některé maminky jsou nuceny tolik protrpět kvůli kojení v prvním roce života dítěte-špatný psychický stav maminky má přeci mnohem větší vliv na utváření vztahu.
Předchozí