Přidat názor k článku Fenomén „kojení“

Mě teda docela pobavila argumentace citací z knihy Matka a dítě. Jestli je to ta samá, co má doma moje mamka, tak tam člověk najde spoustu perliček. Například, že máme novoroznece dávat často na sluníčko , aby pěkně zhnědli, nebo že sovětští lékaři přišli na to, že porod vlastně vůbec nebolí, žena však na to musí být psychicky připravená a proto pořádají něco jako speciální kurzy, kde sovětským soudružkám masírují mozky. "Zajímavých věcí" je tam víc, doporučuju. ALe to bylo jen na okraj,ať si každý kojí , jak chce. A taky mi připadá, že mimo okruh Rodiny problém kojit - nekojit nikdo moc neřeší. Možná fakt v Praze nebo velkých městech. Já jsem z venkova a ten poměr kojících nekojích je fakt tam 50/50 a nikdo to neřeší, nikdo nikoho nekamenuje, každý si dělá , co chce. A ani celorepublikově to není žádná velká převaha kojících, v jednom průzkumu bylo uvedeno, že sice z porodnice jde plně kojený skoro každý mimino, nicméně někdy ve třech měsících už kojí jen 60% matek, v pěti 30% a tak. Ty procenta už si přesně nepamatuju, ale tak nějak to bylo. Takže o převaze kojených dětí se opravdu mluvit nedá.