Uvažovala jsem o porodu doma, nakonoce jsem se rozhodla pro pododnici. Na jsem se porod těšila, byla jsem maximálně v pohodě, hýbala se podle chuti, porodila jsem v pozici, která mi vyhovovala a nenechala si nic píchnout proti polesti.
Nikdo do porodu nezasahoval. Aspoň do té doby, než začal kvílet monitor, že se něco děje. Subjektivně jsem měla pocit, že je všechno v pořádku, ale dítěti se podle monitoru zpomalilo srdíčko a skoro se zastavilo. Správně jí mělo bít pětkrát rychleji než bylo. Okamžitě jsem porodila kleštěma, museli dceru křísit, pak začala dýchat a dnes to vypadá, že je zcela v pořádku. Kdybych byla doma, tak jsem rodila ještě o pár hodin déle a porodila bych ji nejspíš mrtvou. Nenapadlo by mě se najednou hnát do nemocice, protože jsem žádnou komlikaci nepociťovala.
Já jsem nebyla v porodnici o nic víc ve stresu než bych byla doma, porod by maximálně přirozený a přesto se stalo, to co se stalo. Chápu, že pohoda doma je důležitá, ale věř tomu, že i tam se může něcos stát. A co potom? Dítě se může narodit mrtvé nebo nastane v průběhu porodu nějaká koplikace a lákaře člověk sežene o dost později, než kdyby byl v porodnici.
Předchozí