mám pocit, že se opět jedná o individuální schopnost zvládnout výuku jazyka. Moje dcera začala s angličtinou ve 3 a trictvrte letech v anglicke skolce, vysledkem je, ze dnes plynne mluvi cesky, anglicky a pred dvema a pul lety zacala s francouzstinou (nyni je ji cerstve 9 let). Francouzstinu jsme zvolili prave proto, ze se jedna o jazyk obtizny a lze na nej snadno navazat se spanelstinou, italstinou..... Problemy v zadnem jazyce nema, byT je nutno priznat, ze se ctenim je na tom nejlepe anglicky (k moji velke litosti :-)). Mladsi dcerka sla cestou od 3let ceska skolka....bylo to tak strasne, ze jsme po pul roce rezignovali a dali ji opet do britskeho systemu. Po 4 mesicich se snadno domluvi, pozada o co potrebuje, sve misto v kolektivu obhaji....doma mluvi velmi casto anglicky tez.... Nicmene jeji cestina nestrada a naopak s tou starsi chyta francouzske vyrazy a v restauraci si jiz plynne francouzsky objedna zmrzlinu ci jiny pamlsek (motivace je vec obrovska :-)). Ja naopak zastavam nazor, ze cim drive, tim lepe, jde jen o to zvloit vhodnou formu. Deti do 7 let nasavaji jako houba..... takze proc jim tu sanci nedat? Samozrejme pokud se bude jednat o nejake dite, ktere silne zaostava i v materstine, pak je patrne na miste se venovat pouze jednomu jazyku, ale pokud se jedna o normalni dite, proc to nezkusit????
Předchozí