Přidat názor k článku Jsme mámy stejně jako vy…

Dobrý den zajímaví článek.Jsem matka těžce postiženého dítěte.Syn je na vozíku ale jinak moc šikovný ukecaný a již od malička se snažím zařadit ho mezi zdravé vrstevníky a určitě nám to pomáhá i při vývoji psichyky.Myslím si že i mezi námi s postiženými dětmy jsou morousové ale když se jen na někoho usmějete a on odpoví stejně tak je to většinou signál k další konverzaci.Já se nejraději bavím s dětmi ty nemají zábrany a zajímá je proč a co je tomu klukovy?A pak se občas přidají rodiče.Syn je integrovaný v běžné škole a je to pro obě strany výhodné jak pro zdravé děti /zjistí že zdraví neni samozřejmost a že jízda na vozíku neni zábava/ale i pro ty hendikepované snží se přiblížit a dohnat své vrstevníky /v mezích svého postižení/.Tak jen rada na konec nebojte se odlišných jsou to stejní lidé/děti/jako vy mají podobné starosti i radosti.AhojMÁŠA