Ahoj, s dumláním mám zkušenost. Lucinka ho vyžadovala již v porodnici, kojení trvalo cca 30 minut a ke konci si dělala přestávky a jen tak si to užívala. Zkoušela jsem marně několik technik: střídat prsa, když přestala pít "aktivně", odpojit a chovat - "silné objetí", později doma odmítla dudlík (asi 4 týdny), takže jsme zůstali u dumlání mámy. Přes den to odeznělo brzo, večerní usíná u prsu se ale stalo tradicí.
Bylo to náročné, občas až moc, ale přešlo to ze dne na den, usíná sama v klidu a pití je vyřízené za 5-10 minut. Asi by to šlo řešit jinak, mě se ale nepodařilo na to nijak vyzrát. V knize Vše o kojení jsem se dočetla, že pokud máte v pořádku prsa, je dobré to mimču dopřát, takže jsem to po čase přestala řešit. Ale dudlík je jistě praktičtější a člověk při tom netrne v jedné poloze:-). Občas jsem si říkala, proč ho nechce!!:-) Eva
Předchozí