No každá to pržíváme jinak, já měla super těhotentsví, super porod a pak to začalo-uřvané dítě, které je dodnes (1r9m) mamánek, do roka se chtěl furt nosit a kojit, prořval celý pobyt v porodnici a já s ním, nervy v kýblu, kojení moc nešlo....takže asi tak. Záleží na psychické odolnosti každé z nás jednak a druhak na povaze dítěte které se narodí. Když jsem viděla kámošky, co děti nakojily, dítko samo uslo v postýlce či bez řevu v kočáru, a pak spalo 3 hodiny a tak dokola, byla jsem bez sebe. Já to prožívala dost podobně jako autorka článku, byla jsem zoufalá. A lásku k synovi jsem si musela vypěstovat postupně. Ted čekáme druhé dítko, tak doufám, že už to bude snadnbější a dítě méně vyžadující kontakt.
Předchozí