Přidat názor k článku Šestinedělí - ženská záležitost, o které se nemluví

Jak si tady čtu všechny příspěvky, tak musím říci, že se na šestinedělí v podstatě nepamatuju a to co teď napíšu, vím v podstatě z vyprávění. Jediné co si pamatuju živě byly problémy s kojením, které byly v postatě stejné, jak tu psaly ostatní účastnice (nedonošená dvojčata, nesála, moje prsa velká, plná mléka, ale děti měly žloutenku a rozkousaly do krve bradavky a nic nenasály.....). Naštěstí pediatr moje utrpení ukončil, chvíli měli odstříkané a pak už nic. Zbytek mám v mlze. Mám pocit, že jsem asi 3 měsíce vstávala, jak děti chtěli jíst, krmila, chystala mléko, prala, věšela a spala, zcela bez ohledu na denní dobu. Tatínek se zapojoval dost, ale dětí bylo na nás dva akorát a přes den byl v práci. Kdyby nám nenavařily ochotné babičky a nenaplnily mrazák, asi bychom my dospělí nejedli. Chodila jsem ven jenom k lékaři - dětmi, jinak ne. Naštěstí venku mrzlo a nedonošencům se pobyt v mrazu nedoporučuje. Mě to naštěstí asi bylo tak nějak jedno, jediné co mě zajímalo, bylo, zda jsou děti ok (což teda zase tak moc nebyly). Látkové nakoupené pleny (100 ks) skončily ve skříni a nakoupili jsme jednorázovky. Kdo by pral a žehlil plíny, nevím. Ostatní nám vyžehlila moje máma.
Dodatečně jsem zjistila, že leckteré maminky dvojčat to mají podobně.
Po 3 měsících jsem se tak nějak probrala ze "sna". Možná byl ten průběh milostivý, že to mám v mlze, kdoví jak bych na to jinak vzpomínala.
Po třech měsících totiž milánkové začali spát od 8 večer do 5-6ti ráno, to se znovu nacpali a spali do 10. No a my, rodiče se probrali. Teprv teď jsem ocenila pravdivost nového názvu pro mateřskou dovolenou, který vymyslela jedna moje kamarádka v době, kdy ona děti měla a já ještě ne. Jistě se mnou budete souhlasit, že než "dovolená" je výstižnější "žrádlo a prádlo"