Přidat názor k článku Jak bylo nakonec dobře, že jsem o kojení nic nevěděla

Já kojila bez větších problémů (jen ze začátku kloboučky na vpáčené bradavky) a vycházela jsem vždy z informací od kamarádky, která spolupracuje s LL, od dalších kamarádek, které kojily a tak trochu i od doktorky. Vybrala jsem si z toho to, co vyhovovalo mému malému a bylo. Jediné, co mě ubíjelo a to fest, byly řeči tchýně: kojíš moc často, kojíš moc dlouho, nedáváš malému žádný čaj ani vodu, atd., atd. Taky jsem se dost často setkala s tím, že maminky přestaly kojit, protože to řekl doktor (moje kamarádka skoro sekla s kojením, když jí doktorka řekla, že malá od minule zhubla 4 dkg a ať jí ihned začne přikrmovat). Nebo moje sestřenice, která nemá moc přístup k informacím chtěla přestat kojit, protože kojila, jak jí řekla doktorka (tzn. po 3 hodinách a maximálně 10 minut) a malý jí nepřibýval a řval hlady. Ona by to na doporučení pí dr řešila příkrmem a poté, co jsem jí vysvětlila, že existuje přední a zadní mléko, a tudíš to vypadá, že malý pije jen na žízeň, ať nebere ohledy na tyto rady a kojí, kdykoliv malý chce, tak se všechno srovnalo a bylo to v pořádku. Samozřejmě, že existují maminky, které prostě kojit nemohou, ale myslím, že je i dost maminek, které kvůli neinformovanosti vzdají kojení příliš brzy.