Přidat názor k článku Šestinedělí - ženská záležitost, o které se nemluví

Hm, taky jsem po porodu čekala, jak mě zalije vlna lásky, a ono nic! Pocit dobře odvedené práce, hrdosti, úlevy, že je vše v pořádku, to ano. Z porodnice jsem po třech dnech šla absolutně grogy, malý pořád křičel a křičel a sosal a sosal. Doma jsem ještě v jedenáct dopoledne chodila v noční košili a jedné ponožce, k obědu jedla studený párek a kus čokolády, a večer manželovi brečela, že je to hrůza, a všechno je tak jiné ach ach. Prcek mi přišel jako vetřelec. A to musím podotknout, že v okamžiku, kdy se mi udělalo dost mléka (asi dva dny od příchodu z porodnice) malý naskočil na celkem pravidelný režim po třech hodinách, takže kromě občasného křiku kvůli bolavému bříšku byl hodný. A pak se to najednou zlomila, tak tři týdny po porodu a najednou bylo vše v růžových barvách a do prcka jsem se úplně zamilovala. A už mi to zůstalo. Jsem zvědavá, pokud se nám zadaří ještě jeden kousek, jestli to bude stejné, anebo jestli už ten šok z toho, jak je vše najednou naruby, už nepřijde.