Přidat názor k článku Šestinedělí - ženská záležitost, o které se nemluví

Nevím jak deset dětí, mám 3 dvě už velké 20a 21 let a třetí ve školce, šestinedělí už si tak dobře nepamatuju,jenom stres že mrňouskovi nerozumím co chce, ale mateřská 3 roky je celkem dobře vymyšlená protože první rok to šestinedělí plínky,kojení láhev první lezení a krůčky prostě horor na hlídání, druhý roh ještě větší horor při hlídání kam vleze, kde spadne co sní a hlavně co zase vymyslí na a ten třetí rok je opravdová dovolená nejsou plíny, nehledá se dudlík, jí jako dospělý, spí jako dospělý, dá se jít skoro kamkoliv. Aspoň mě to tak připadalo.
Jinak ale platí věřte mi čím větší dítě tím větší starosti. Dle mé zkušenosti není vetšího strachu když vaše milovaná skoro dospělá dcera nebo syn odejde s kamarádkami a v domluveny čas např.22.30hod nepřijde domů, nebere mobil/na diskotéce není slyšet/ a dostaví se sněkolikahodinovým zpožděním s úsměvem že to tam bylo fajn. Zase budete ponocovat a nezamhouříte oko v noci a ten strach je nezměrný s něčím co jsem zažívala v té době s mým třetím dítětem v šestinedělí.Ale zvládnout se dá všechno a převáží ty krásné chvíle,miminko,kočárek,úspěchy ve školce ,škole, dovolený,vánoce, a po ukončené pubertě i rozumné velké děti s kterými se dá postupem času pokecat a najednou si jich začne člověk vážit za to co umí a čím se snaží být.