Přidat názor k článku Perly aneb co jste možná o dětech ještě neslyšeli

Fifi, myslím si, že srovnáváš nesrovnatelné. Naše generace třicátníků není v takové míře alergická hlavně proto, že v době našeho kojeneckého věku nebylo zdaleka tolik alergenů jako teď. Všude kolem nás a hlavně v jídle. Jogurt byl jogurt a vydržel pár dní a pak se zkazil, což jasně znamenalo, že měl v sobě to, co jogurt má mít a nic navíc - žádná barviva, konzervaty atd., párek byl párek a ne separát (ne že bych ho jako dítě nějak často baštila a teď ho taky nejím), zkrátka porovnávat se to nedá. Myslím, že není vůbec na škodu dětem velmi pozvolna přidávat do jídelníčku nové chutě, ale všechno má svůj čas. Kojenec, který pozná chuť čokolády, bude mixovanou zeleninu prskat míle daleko. A co je pro něj lepší? Babičky se v tomhle ohledu chovají často sobecky, když malým dopřávají kousky čokolády na úkor třeba ovoce, protože radost z toho mají největší ony a dítě z toho prospěch žádný nemá, leda alergii. Nejsem pro žádné extrémy, mám čtyřapůlletého syna, párek poznal ve dvou a půl letech u táboráku, čokoládu ve dvou. Možná se pletu, ale jogurty s velkou chutí baští a baštil díky tomu, že chuť přeslazeného a tučného pribiňáku poznal až taky mnohem později než my, když jsme byli malí. Tenkrát by to bez pribiňáku nešlo, ale přenášet stravovací návyky pro kojence z dřívější doby do současnosti bez ohledu na nové poznatky vědy, by bylo třeba jako ignorovat mobilní telefony. (Já vím, někdo to dělá, ale tam nejde o zdraví:-) Konkrétně mám na mysli doporučení pediatrů, že děti do jednoho roku by neměly vůbec konzumovat tvaroh kvůli velké koncentraci minerálů, které zbytečně zatěžují ledviny. No a z čeho je pribiňáček... Nechci dělat přednášky, jen nechci jednou litovat, že jsem mohla něco málo ve stravování svého dítěte udělat a neudělala.