Přidat názor k článku Perly aneb co jste možná o dětech ještě neslyšeli

Jsem na tom stejně jako Lída - taky do mě od šesti týdnů cpali zeleninu a ovoce vč. citrusů. Gestačně jsem v té chvíli byla sotva narozená (jsem narozena o 7 týdnů dřív), ve dvou měsících jsem začala dostávat maso a vejce. Když čtu deník, který pro mě máma psala, jímá mě hrůza. A to je máma dodnes pyšná, jak si mě - nedonošeňátko - hezky piplala. Dnes jsem těžký potravinový alergik. Kdo se s tím nesetkal, nepochopí, jak je možné, že otékám po malvicích (jablka, hrušky), peckovicích (třešně, švestky, broskve, meruňky...), zvracím po mangu (přestože mi chutná) a že lískové oříšky jsou pro mě životu nebezpečné (srdeční arytmie, otoky dýchacích cest, poruchy vidění, třes, pocení, úzkost a pocity na omdlení).
Takže když slyším větu: No co, my to taky jedli a taky jsme vyrostli..., jsem vztekem bez sebe.
S příkrmy jsem u své osmiměsíční holčičky začala právě až začátkem jejího osmého měsíce (gestačně sedmý měsíc). Zatím nedostává maso, s tím ještě chvilku počkám. O lepku, rybách, kravském mléce, ořeších a pod už vůbec nemluvím. Mám na sebe vztek, že jsem jí už dala brambory - dozvěděla jsem se pozdě, že jsou pro organismus zátěží. Mohlo mě to ale napadnout, když já sama mám alergii na bramboru v jejím syrovém stavu (otékají a červenají a svědí mě prsty, když je škrábu). Člověk se pořád má co učit i v tak základních věcech, jako je péče o dítě. A tvrdit, že "se to tak dělalo a dělá" a že "my taky vyrostli" je podle mě krátkozraké, hloupé a nezodpovědné.

Co se kojení tříletých dětí týká, mám k němu ambivalentní postoj - cenné látky + pomazlení pro dítě = plus, ovšem pro maminku podle mě už zbytečná zátěž jejího těla = mínus. A rozhodně podle mého názoru patří do soukromí, nikoli na veřejnost.