Možná je to slepičí, ale když hlášky o tom, co děláš špatně a jak to dotyčná dělala jinak, posloucháš denně stokrát, je to psycho. Nepotřebuji potvrzení své úžasnosti a toho, že věci smím dělat podle sebe, ale když denně pětkrát přerovnávám fusak v kočáře, hlídám kastroly s jídlem pro malého, protože babička tyhle věci upravuje přes můj zákaz k obrazu svému, tak jsem si jen vylila srdíčko. Promiň, asi jsem slepice. Zajímavém, že i ty jsi tomu věnovala tolik pozornosti ve svém příspěvku.
Předchozí