Přidat názor k článku Morální nebo duchovní záležitost?

Já Vám věřím, ale u mě je asi problém, že bydlím na malém městě a většinu těchto "věřících" znám. Mám dvě takové pravé v rodině a můžu Vám říci, že je to špína. Dokonce můj synovec zdraví jen ty, které zná z kostela, tedy mě nezdraví. Ještě jedna perlička, která mě utvrdila, že mezi ně opravdu patřit nechci. Jednu neděli ráno ležel starý pán u zdi kostela a "věřící" kolem něj chodili na mši. Když se jedna stará paní k němu zohla, aby se podívala co se děje, tak na ní ještě křičeli ať ho nechá, že je ožralý. No nebyl měl infarkt. Byl to dokonce jeden z nich a šel jako každou neděli do kostela na mši. Asi půl hodiny ho záchranáři oživovali, naštěstí to přežil. Takových příhod mám více, sice né tak hrozných, ale tato je poslední. Asi to není správné, ale já si s "bohem" vše vyříkám sama a opravdu nepotřebuji žádného prostředníka. To je jen můj názor, taky jsem hříšná nádoba, taky jsem jen pokrytec. Kdo není, bez hříchu se nedá žít a kdo říká, že je bez hříchu tak se možná dopouští toho z nejtěžších. Nepohrdám lidmi, kteří tam chodím, ale abych pravdu řekla mám k nim trošku nedůvěru. Znám spoustu věřících, kteří mají víru jako svou osobní věc a "nedávají ji na obdiv". To si myslím, že jsou lidé, kteří mají víru v srdci a né na jazyku. Toto je můj názor to prosím zdůrazňuji a nikoho nechci napadat nebo soudit.