milá Hano,
je mi moc líto, že jsi přišla o miminko. Tvému trápení rozumím.
co se týče ohlasů na tvůj článek - potěšilo mne, že ti řada lidí napsalo, že je jim tebe a tvého miminka líto - těší mne to proto, že v dnešní době je děťátko v 7. týdnu těhtenství považováno za shluk buněk a nikoliv za lidskou bytost, jejíž smrti bychom měli litovat.
Nedivím se, že toho pana doktora, kterého většina z nás nezná, řada pisatelek šmahem odsoudila - ačkoliv nevím, jak se vše událo. Ono totiž řada z nás má zkušenosti, které nám napovídají, že se něco takového klidně může stát.
Když vám totiž např. nějaké hovado (tak můj dědeček, který byl sám lékařem, říkal tomuto typu doktorů) na chodbě plné dalších pacientů nahlas oznámí onkologickou diagnózu, odmítne se s vámi bavit o detailech a řekne, ať přijdete za měsíc, pak se takovým příběhům věří vcelku bez zábran.
nemluvě o tom, Hano, že máš na šok, silná slova a třebas i hysterii právo, protože tobě umřelo dítě - panu doktorovi Texlovi nikoliv.
Předchozí