Přidat názor k článku Jak zápasím s poporodní depresí

Milá Lindo.Je mi trochu víc než Tobě.Poporodní depresí jsem trpěla před 31.lety.Tedy ještě za totáče, kdy jít k psychiatrovi byla hrozná ostuda.Naštěstí jsem pracovala ve zdravotnictví a tak z dnešního pohledu to bylo jednodušší.Byla jsem na tom moc špatně ,dokonce jsem uvažovala o sebevraždě a když jsem zjistila ,že jsem schopná ublížit i dítěti, sama jsemse nechala odvézt do "blázince". Tam jsem proděla el.šoky/10/ a přibrala za 6týdnů 15kg. Doma jsem brala léky ,hubla a snažila se žít zase normálně.Naštěstí mám skvělého muže ,který mi pomáhal.Sehnala jsem práci, kde mě spolupracovníci podrželi,když bylo potřeba.Ale pak jsem ,jako Ty ,chtěla druhé dítě.Zrazovali mě , jak lékaři tak pychiatr,ale já cítila , že ho opravdu chci.Bylo to pouze 3,5roku po nemoci.Už v těhotenství jsem brala léky a necítila jsem se úplně fajn, ale zvládla jsem to a narodila se mi zdravá dcera, kterou jsem pro jistotu nesměla kojit.Asi po roce jsem opět začala trpět úzkostmi a různými strachy ,které mi otravovaly život.A tehdy jsem se dostala do Kroměžíře na oddělení č.18B,které vede světově uznávaný psychiatr Stanislav Kratochvíl a kde se léčí neurozi.Bylo to to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat.Učily nás tam poznat sami sebe .Nebudu se rozepisovat, bylo by to všechno na knížku. CHci jen říct , že i toto je řešení.Já osobně bych toto psychoterapeutické léčení doporučila i lidem, kteří si myslí, že jsou zdraví.Jak šel čas pokračovala jsem v tom ,co nás na 18B naučili.Žít trochu jinak ,než dosud.Postupně jsem se stávala odolnější a dokázala věci ,co bych si nikdy nepomyslela , že dokážu.Dnes žiju spíš duchovním životem,ale nejsem žádná pánbičkářka, nemysli,jen mám srovnané životní hodnoty, dělám co mě těší a hlavně kašlu na to ,co si o mě lidi myslí, věřím na věci mezi nebem a zemí. Na vesmírnou energii,která není hmatatelná ,ale jejíž zákony fungují, na to vem jed.Když zalistujěš na www.deeksha.cz, přečteš si o čem asi mluvím. I tam je možné řešení tvého problému.Takzvaná regresní terapie/vracení v životě zpátky a hledání bloků,zbůsobujících naše problémy,následné odstranění těchto bloků a vyléčení/by ti mohla pomoci.Na těchto stránkách najdeš jméno Karel Nejedlý ,který se regresemi zabývá.Sama jsem byla na jeho seminářích a pokaždé jsem nabitá takovou energií, že mi dává sílu do dalšího sdolávání životních překážek.To jsou moje 2 rady.A na závěr:Mám pořád toho fajn chlapa /i když někdy bych ho zabila/ mám fajn dvě dcery ,vnuka a vnučku.Na svůj věk prý vypadám dobře a co je hlavní cítím se dobře i když teď momentálně nemám práci.Snažím se nepropadat panice a smutkům ,protože všechno v životě jde tak ,jak má jít.Třeba i ta tvoje deprese tě zavede někam, kam by ses jinak nedostala a co ti přinese poznání něčeho nového a užitečného pro život.Přeji Ti , abys našla brzy řešení svých problémů, protože život je krátký a proč si ho dělat ještě i smutným.
Ahoj Lída