Přidat názor k článku Morální nebo duchovní záležitost?

Samozřejmě že se nedá posuzovat, jak kdo věří, ale ten nepoměr je tristní. Nemyslím, že 90 % rodičů udělalo chybu ve výchově. Část třeba ano. Další část může být křest jako "formalita" od počátku (tedy že rodiče chtěli pro dítě křest, protože se to dělá, ač sami se do kostela dostali právě jen při křtu, případně při svatbě). Další část špatně tlumočená či pochopená nabídka církve, či (pozdější) osobní rozhodnutí do kostela nechodit (což může souviset s tou nabídkou). Ať už je důvod jakýkoli, "neutěšoval" bych se, že o nic nejde, že těch 90 % je na tom možná duchovně dobře.

Z těch dotazů mám trochu pocit, jako by např. k plnohodnotnému křesťanství stačilo mít jakýsi vnitřní duchovní život, zatímco život společenství v Kristu (resp. mše) se mohl zcela ignorovat. Samozřejmě nelze posuzovat kvalitu cizí víry, ale mělo by tam dle mého názoru být to i to (ono nakonec v určitém smyslu podle mě jedno podněcuje druhé a naopak).