Přidat názor k článku Morální nebo duchovní záležitost?

HEZKÝ VĚČER, RÁDA ODPOVÍM. nejsem si vědomá toho, že bych psala, že ten "zhoubný vliv" mělo biskupské gymnázuim i na víru. Na církev jistě, to nepopírám. Víra se mi vzdálila, to je také pravda, ovšem nevytratila se úplně. A z toho také plyne mé váhání, zda přijmout či nepřijmout kmotrovství. nemohu o sobě říci, že jsem nevěřící člověk, ale také nemohu říci, že se ztotožňuji s "kázáním" katolické církve. Víra je pro mě věc velmi "respektuhodná" a velmi intimní a zřejmě úplně nedokážu vyjádřit, jak to přesně cítím. ale teď mě napadá, je to vůbec nutné? Teď jsem se trochu zamotala, jen jsem chtěla říct, že nejsem člověk, kterému je víra cizí, tedy úplně cizí. není, jsem jsem ve fázi, hledání nových "pout", možný nových "vlastních smyslů", jestli mi dobře rozumíte.
Děkuji za názor