Myslím, že je dobře, že ten článek napsala, už proto, aby si veřejnost uvědomila, že postižení nejsou jen milá, usmívající se stvoření, vděčná za každé pohlazení. Ale že mají taky své zvláštnosti a ne vždy příjemné.
Mně kupříkladu vždycky přišlo, že "Downi" jsou milí a příjemní. To asi ve většině také jsou. Ale poznala jsem holčičku (pětiletou)s Downem, která byla vyloženě hodně nepříjemná, až krutá k ostatním dětem, zjevně věděla, co dělá, a dělala to naschvál. Vyloženě hřešila na to, že jí všechno projde, protože je postižená. Tak to u nich funguje. Terorizuje svou mladší sestru a fyzicky jí ubližuje, protože "ona za to nemůže".
Tím nechci říci, že postižené děti jsou zlé, ale to, že všichni takoví nevinní andílci nejsou, jak nám předkládají média.
Předchozí