Přidat názor k článku Jak Kamil ke svému jménu přišel

je opět tady! jména...hezká, strašná, oposlouchaná, archaická, nudná, příliš originální, málo originální... no, v jedné z diskuzí tady na rodině mě nedávno pobavil komentář, že jméno Ráchel je hrozné, jelikož se tak jmenuji (ano, opravdu to není přezdívka:)). Tuším, že se autorce komentáře nelíbil význam jména "ovečka". Několik přátel a známých má asi jiný názor, jelikož se inspirovali a kolem mě se to teď hemží malými Ráchelkami, kterým bezostyšně nadržuji :) Co se týče jmen našich dětí, vždycky jsme to řešili až do poslední chvíle... taky bych uvítala možost se s dítětem nejprve nějakou dobu seznamovat a pak ho teprve pojmenovat... Jména jsou relativní záležitost. Když se (před devíti lety) narodila dcera a dali jsme jí jméno Sára, v té době se tak pojmenovávali leda psi. Lidé se nás často ptali: Jak že se to jmenuje? Klára? Bára? Teď už je Sárinek tolik, že to nikomu nepřipadá zvláštní.