Dobrý, tak to já si taky vychovávám deprivanty :-)) A klidně bez mučení přiznám, že někdy jsem ráda, když se děti (skoro 4 a něco přes 1 rok) chvíli koukají na Kouzelnou školku i beze mě a já se můžu ještě chvíli dospat nebo si vypít kafe bez toho, že by mě někdo neustále tahal za nohu a něco chtěl.
Jestli z nich kvůli tomu vyrostou deprivanti, tak co se dá dělat. Kdybych to občas neudělala, tak už dávno lomcuju mříží v nějakém psychiatrickém zařízení. ;-))
Ne, vážně: hlavně je potřeba zapojit zdravý rozum, fanatismus škodí, ať je to kojení (kojit, kojit, kojit za každou cenu do úplného roztrhání těla matky), nebo věnování se dítěti (dítěti je třeba se intenzívně věnovat 24 hodin denně, snad jen kromě doby, kdy spí, a kdo to nedělá, vypěstuje si citově deprivovaného chudáčka).
Asi jsem trochu emotivní, ale jsem na mateřské už skoro 4 roky, hlídání skoro nemám, takže skoro veškerý bdělý čas trávím aspoň s jedním dítětem za zadkem. A taky si občas potřebuju odpočinout a aspoň na chvíli vypnout. Úplně chápu ty tak často zatracované "maminy na pískovišti, co krafou spolu a dětí si nevšímají", případně "pijou kafíčko a dětí si nevšímají". Myslím, že když jsou opravdu "maminy na plný úvazek" tak to vypnutí občas potřebují a stejně ty děti na půl oka i tak monitorujou, jestli se neděje něco nepatřičného.
Předchozí