Je to o lidech, o tom, co dovolíš, a co ne. Mám téměř dvouletou holčičku, jediné, co ji v telce zajímá, tak je teletabís, krteček a občas večerníček. Jinak i když je zaplá, netankuje jí to, hraje si. Ale vesměs dopoledne i odpoledne trávíme venku, takže tv stejně nevidí, a je jí to jedno. Zato když je venku škaredě, prší, zima atd, tak jsem vděčná za tv, protože fakt aspoň chvilečku se zabaví, abych uvařila, nebo pověsila prádlo. Nevydrží stejně na to hledět snad dýl jak 10 minut, hned je mi v patách a kouká, co dělám. Ale i ta chvilka. Jsme jen lidi přece. A každý se snaží pro dítě to nejlepší, ne? A nemyslím, že úplně vyřadit tv z života, že je to to nejlepší. Přijde do školky, děti si budou vykládat o nějakém Krtečkovi a to dítě absolutně nebude chápat, o co jde, budou se mu posmívat, že je sto let za opicema atd. Prostě vše s mírou.
Předchozí