Prolaps pupečníku - maminku honem otočit na všechny čtyři, zadeček do vzduchu a vsunout ruku do pochvy a snažit se posunout hlavičku trochu zpátky, aby netlačila při kontrakcích na pupečník (někdy se dává nějaký lék, který kontrakce pozastaví) a šupem do porodnice. Asistentka říkala, že prolaps je velmi vzácný a za její desetiletou kariéru se jí stal jen 2x a vždy na to přišli hned a včas jednali, takže se vlastně nic nestalo.
Abrupce placenty - tak teď nevím, jestli myslíš ještě před porodem nebo po. Před porodem se projeví silným krvácením, čili rodička je okamžitě převážena do nemocnice. Po porodu se netahá za pupečníkovou šňůru, tedy málokdy k abrupci dojde a pokud ano, tak nám asistentka ukazovala,kde na bříško a dělohu zatlačit, aby se krvácení zpomalilo a samozřejmě následuje převoz do porodnice. Ale jak už jsem psala - moje asistentka se ještě nesetkala s nikým, kdo by jí vykrvácel.
(ze zkušeností britské porodní asistentky, která již nějaký ten ro rodí doma, celý rozhovor s Ed, její klienrkou ,která mi info zjišťovala, je
tady)
Hypoxie plodu - dle infa od jedné holandské PA s mnohaletou praxí nebýbá jen tak blesk z čistéhonebe, ale známky hrozících probémů se většinouu ukazují už dopředu, takže bývá čas jet do nemocnice (radši zbytečně). Konečně, i když člověk pročítá českou odbornou literaturu, tak se v ní dočte, že například stačí ozvy děťátka pravidelně nasloudchat, teprve kdyby se ukázaly poblémy, tak napojit na CTG (při porodu doma odjet do nemocnice).
S.