Tak tohle taky znám. Doma je pořád blázinec a už jsem málem volala do Bohnic, jestli bych tam mohla přijet. Mě, narozdíl od tvého muže, ten můj nepomáhá. No a když ano, tak velmi málo a jen s blbostma, které by snad zvládnul i starší devítiletý syn. Mám tedy jeho a ještě dvouletého. Ten starší má ještě k tomu LMD, takže taky med. Pořád něco zapomíná, často nevnímá, když něco říkám, takže to aspoň jednou musím zopakovat, když mu řeknu, aby udělal to či ono, tak má tisíc výmluv, proč to nemůže udělat, atd. Když jsou oba spolu, tak ten mladší obvykle po chvilce začne ječet. Asi už je na něj alergickej, nebo co, nebo je to prostě jen tak jako hra. Každý den řeším spoustu věcí jak u toho staršího ,tak u toho mladšího. Ten pořád něco rozhazuje, rozbíjí, počmárává, schovává. No prostě síla. Taky je oba moc miluju, ale taky mám dost často nervy na dranc. Ještě k tomu domu přijde manžel a má opravdu blbý řeči, tak to jsem pak zralá akorát tak se zbalit a utéct hodně daleko. Naštěstí mi v tom láska k mým dětem a zdravý rozum (který ještě mám) vždy zabrání. Umím si teda živě představit, jak to vypadá i u vás a jestli mohu poradit, tak si najdi nějakou zábavu mimo domov, kde buď budeš sama (děti na chvilku někdo pohlídá) nebo tam bude všichni tři a ještě někdo jiný (třeba mateřské centrum). Já chodím na jazykový kurz a mladší syn je mezitím v mateřském centru (o patro níž) mezi dětmi. On si hraje, já se učím a sem tam popovídám s ostatními maminkami. Starší syn chodí do školy, tak je to vyřešený. Takže dvakrát týdně mám cca hodinu a půl, abych se odreagovala od toho domácího blázince. Myslím ale, že by pomohla i návštěva bazénu, sauny, solárka, prostě cokoliv, kde bys mohla být aspoň půl hodiny sama. No a jestli manžel pomáhá a hlídá, tak je to k nezaplacení. Mě máma zatím hlídá jen staršího (mladšího jsen nedávno teprve odstavila) a tchýni děti nemohu svěřit. Držím palce, aby sis našla svůj klid a děti se naučily spolu v pohodě vycházet. Určitě to bude lepší, až malinko povyrostou. J
Předchozí