Moje mateřská dovolená - nervy v kýblu

Jsem na mateřské dovolené už čtvrtým rokem. Mám dva syny, 3,5 a 2 roky. Starší ještě nechodí do školky, nevzali ho, snad v září… Mrzí mě to, moc by potřeboval hrát si s vrstevníky, určitě by mu to prospělo. Já sama se mu moc věnovat nemůžu, cokoliv spolu začnem, mladší nám pokazí. Nemohu se věnovat vlastně ani mladšímu, s čím si začnem hrát, starší nám vezme, neb to "poščebuje". Takže jsou u nás na denním pořádku rvačky o hračky, ječení, brečení, soupeření o mou pozornost…Starší se stále vzteká, že se mu nevěnuju, mladší za mnou pořád běhá, že se bojí brášky ( což je oprávněné, občas už nějakou slíznul), já ho chovám a utěšuju a tím ho i rozmazluju. Samozřejmě i se starším se mazlim, aby nežárlil, vysvětluju, ale není to nic platné. Řešení? Podle mě žádné, rozdvojit se nemůžu. Jedině počkat, časem se to snad vyřeší. Program, abych je zabavila, vymýšlím, ale jak jsme doma, je to horor.Celodenní výlety nepřicházejí v úvahu, mladší ještě po obědě chvilinku spinká.

Kromě toho, oba dva kluci jsou dost nespaví, pořád se budí v noci, vstávají brzy ráno ( teď mezi 6. A půl 7., v létě to bylo v půl 5.) Už nevím, kde mám brát sílu na den, když se nevyspím v noci. Musim ale přiznat, že nejsem na všechno sama, manžel pomáhá, když přijde z práce, i babičky občas pohlídají.

Další věc, na kterou si nějak nemohu zvyknout, je zdemolovaný celý byt (na bordel už jsem si zvykla). Na co sáhnou, to zničí.

Řešíme i problémy s chozením na nočník, dudlík, jídlo.

Nechci, aby to ale vyznělo, že jsem matka, co se akorát lituje. Snažím se být i přísná, někdy nekompromisní, důsledná, ale někdy je všechna snaha marná.

A proč vám to píšu? Často přemýšlím, jestli jsem tak neschopná matka, nebo jestli mám tak zlobivé děti. Nikdo v mém okolí takové problémy neřeší.

Teď si říkám, že můj článek vyznívá hrozně pesimisticky, ale přes to všechno své děti miluju, jsem samozřejmě ráda, že jsou zdravé ( to mi říkají rodiče, když si někdy postěžuju). Ale někdy už uvažuju o práškách na nervy (zatím je ale zavrhuju).

Chtěla bych znát i zkušenosti ostatních maminek a to hlavně těch, co mají děti, se kterými to zrovna nejde moc hladce. Názory maminek "neproblematických dětí" už znám - špatná výchova.