Neboj, chce to čas

Ahoj všem,
to první co mě napadlo je, že žiješ jinde něž já. Ne snad proto, že já sama bych měla doma dva andílky, ale proto, že u mě doma i všude kolem se narodila samá zdravá a dravá zlobidla. A je to tak v pořádku. Nevěř tomu, když ti bude někdo říkat, že tyhle problémy jsou jenom u vás doma. Není to tak. Je pravda, že některá dítka jsou spavější a jiná naopak. Nevyspalá maminka na všechno hledí s trochou hysterie. Sama to znám, spím tak 4 hodiny denně, ale teď už ne kvůli dětem jako dřív, ale kvůli práci. Nebudu to rozepisovat, patří to někam jinam.
Chci tím jenom říct, že tvoji kluci jsou ještě malí, na světě je přece tolik věcí, co by chtěli vidět a poznat. Proto vstávají tak brzy. Na rozdíl od nás, kteří jsme vděční za každou minutu spánku navíc. Věř, že to přejde. I jejich spánek bude delší, ty odpočinutější a všechno bude víc v klidu. Chce to čas. Teď mluvím z vlastní zkušenosti. Obě moje děti měly období, že vstávaly v 5.30, v poledne nespaly a večer před devátou nezamhouřily oka. Po jejich usnutí jsem mohla dělat všechno, co "normální" lidé mohou dělat ve dne. Prát, žehlit, uklízet, vařit, milovat se, promluvit si s partnerem, uvařit si čaj nebo kávu. Každé období v našem životě nám něco dává a něco bere. Ty máš babičky, mě moje maminka zemřela před šesti lety a druhá babička je ještě "pracovní". Tudíž hlídání se nekoná. Tenhle čas, kdy můžeme být s našimi dětmi doma je to nejlepší, co nás mohlo potkat. Aspoň já to tak cítím. Ale třeba je to proto, že Verunka s Vojtou už nevstávají v 5, ale "až" v 6.30. Zdravím!!! Renča