Mili, četla jsem i tvůj příběh a v porovnání s mým ten můj vyznívá trošku "trapně". Ten tvůj mi nejde z hlavy ještě ani teď a musím říct, že po jeho přečtení jsem i pár dní lépe snášela zlobení mých dětí a vážila si toho, že jsou zdravé. Doufám, že nevadí, že se k tomu vracím.
Jinak vím, co jsi mi chtěla říct. Někde jsem četla, že děti potřebují autoritu rodičů, nějaký režim, jinak jsou zmatené. Když jsem z nich už celá zoufalá, poznají, že to nezvládám, zlobí ještě víc.
Bohužel člověk má nějaké představy a zásady, ale když "rupnou nervy" jsou pryč. Všechno je to nejen o povaze dětí, ale i rodičů.
Předchozí