je název knihy, kterou mi letos přinesl "Ježíšek". Není napsaná jako příručka od psychologa, jak vychovávat děti, ale je tam přes 1000 rad a typů od maminek, které řeší všední problémy a v té knize prozrazují různé fígle, jak vyzrát nad těmi malými ďáblíky, které si tolik hýčkáme:-) Mám zatím "jen" jednu dceru (8 měsíců), ale zaujalo mne v té knize několik příspěvků, které se týkají sourozenecké "ne"lásky, potřeby poutat na sebe pozornost, prosazovat své potřeby ... zkrátka to, co se svými syny řešíš i ty. Několik maminek se tam nezávisle na sobě shoduje, jak strašně důležité pro děti je, aby jednou za čas cítili, že mají maminku JEN pro sebe. Pokud to jde, a funguje manžel nebo alespoň jedna babička (což píšeš, že ano), vyhradit si jeden den v týdnu jen pro jednoho syna, zeptat se ho, co by si přál dělat (jít do ZOO, do oblíbené restaurace, na plavání, do kina, na zmrzku, na kolo apod....) a strávit celý den jen s ním. Druhé dítě může být s taťkou, nebo u babičky a další týden se vymění. Další typ se mi také líbil - jeden večer v týdnu dát jednoho z nich o půl hoďky později spát, uvařit si horkou čokoládu, nebo si udělat zmrzlinový pohár (něco, co jinak před spaním nemají) a strávit s ním půl hodinky povídáním o jeho přáních, potřebách, starostech, radostech ... Vím, že určitě chceš trávit volný čas se všemi jako rodina, ale myslím, že občas tě prostě chtějí a potřebují mít jen pro sebe. Jak říkám, nemám zkušennosti se dvěma dětmi, ale až tyhle starosti jednou přijdou, určitě tyhle typy vyzkouším i já. Držím pěsti, ať na jejich vylomeniny jednou můžeš vzpomínat s úsměvem!
Bri
Předchozí