Přidat názor k článku Moje mateřská dovolená - nervy v kýblu

Ahoj, mám teda dvojky 18m a je to u nás stejné, věčně křik - buď brečí jeden nebo druhý, nejlepší je hračka co má brácha, ikdyž do doby než si ji brácha vzal o ni zájem neměl, a to většinu hraček mají stejných. Nejradši dělají věci co nemůžou a už si dobře uvědomují, co můžou a co ne, takže do toho někdy ječím i já, protože už mě rupnou nervy, jeden skončí škubat kvítko a druhý začne. Snažím se vysvětlovat, vysvětlovat a je to zatím bez efektu. Dřív když po několikáté neposlechli dostali symbolicky přes ruku, ale začali nás plácat (a taky sebe), tak jsem s tím přestala a stejne, když něco nedovolím nebo nedám, tak lup a plác mě. Jenom mám tu výhodu, že co se týče zábavy je to jednoduší, ale ne vždy oba zrovna baví to samé. Už mám taky nervy v kýblu.