Ahoj Lindo,určitě máš v mnohém pravdu,ale musím říct,že jsou i vyjímky. Má výchova byla strašná-od rána do večera facky,kopance,nadávky,urážky a maminka neměla odvahu se rozvést,protože měla z otce-alkoholika taky strach.Dnes jsem 11 let šťastně vdaná mám holku9 a kluka2 a zlobí jako všechny děti. A i když má výchova nebyla nej-neodměňuji stejným činem.Před rokem jsme si k nám vzali manželového otce,který je ochrnutý na polovinu těla a taky celý život jen chlastal-teď už nemůže kvuli práškům.Podotýkám,že můj muž pracuje v Praze a bydlíme ve Zlíně,takže jsem na vše sama. A aby toho nebylo málo,možná díky své výchově jsme absoluventy přípravy na osvědčení pro pěstounskou péči a chtěla bych se starat o děti,kterým někdo ubližil podobnou výchovou.Myslím,že vychovat človíčka,je ta největší zodpovědnost a nejdůležitější práce v naší společnosti.A neschopnost? Jarda pravděpodobně děti zná jen když se tvoří,tu nejdůležitější práci-výchovu nechávají chlapi na ženě.
Předchozí