Přidat názor k článku Moje mateřská dovolená - nervy v kýblu

mám dvě holky 6 a 2 roky. Starší byla odmala hodná (také jsme se točili jenom kolem ní, první vnouče), když se nám narodila mladší, tak postupem času začala zlobit, neposlouchat, odmlouvat. Něco jí povím 5x a ono nic, tak se neudržím a křičím (bohužel). V poslední době začíná také křičet na mě a ostatní v rodině, občas padne rána. Také má ráda, když vezme mladší hračku, ta se samozřejmě vzteká a křičí.To se starší asi líbí. Poslední půlrok se starší začala v noci 2-3x budit a chodila nás budit, že tam nechce být sama, bojí se, apod. Dali jsme jí do pokojíčku mladší. Asi tak měsíc nás přestala chodit budit (i když se budila v noci pořád, poznám to podle zapnutého světélka), ale poslední týden chodí do ložnice zase. Co s tím? Máme zajít k psychologovi a nebo ještě počkat??
Já už jsem z jejího chování a odmlouvání na nervy, dnes jsem už normálně bulela. Také jsem se jí ptala jestli se tak chová i ve školce a řekla, že jenom na mě. Také ráda povídá, že by nejradši umřela.
Bydlíme na vesnici, takže tu žádné příležitosti, kam vyrazit nejsou. Kamarádky se stejně starými dětmi tu nejsou také, takže nemůžeme ani nikam na návštěvu.
Mé sebevědomí je na bodě 0.