Přidat názor k článku Moje mateřská dovolená - nervy v kýblu

A to absolutně nesplňuji vaše kritéria dva chlapci těsně po sobě. Mám dvě holky od sebe téměř pět let - starší se na mladší strašně těšila.... vydrželo to chvíli. Mají se moc rády, ale neustále!!! řvou, ječej, brečej, žalujou, jedna druhé vyhrožujou (ne, že bych ta slova nepoznávala :-) "už toho nech než ti jednu střelím, okamžitě přestaň....apod. vyšperkovávají "ty jsi ale blbec pitomej" ....nutno přiznat, že starší je v současné době 9let a mladší 4 a kus. Navíc mladší je mazánek (přese všechnu snahu to u nás nakonec po celodenním řevu dopadá tak, že "ty jsi větší, tak to musíš pochopit...") a navíc velmi chytrá spíše vychytralá.....Připadám si jako totální neschopa. Navíc celý den jen jezdím a rozvážím obě děti na jejich kroužky, které se začínají velice křížit....a časově nestíhám.
Doma bordel jak v tanku a to mi chodí paní 2x týdně na úklid, dětem se věnovat v podstatě nestíhám, neboť věkový rozdíl také nedovoluje dělat většinou s oběma stejnou činnost, navíc když ano...rvou se a hádají...tady zaznělo v jednom příspěvku, že se děti hádají o totožnou láhev vpravo či vlevo...to je u nás také. Manžel v práci ve dne v noci a navíc, když je doma a ony se projeví v celé kráse...je to moje chyba.
Takže čas to rozhodně nespraví, minimálně ne v krátkodobém horizontu :-).
Řvu, ječím, slibuji, přemlouvám, hraji na city.....ale i vysvětluji, zatím žádný výsledek. ALE STÁLE DOUFÁM :-))