Zuzko, nedá mi to nereagovat... Přijde mi hrozné, že tě klidně synek bouchne. Seš si jistá, že ví jak tě to bolí? Určitě jsi mu to několikrát říkala, ale co zkusit něco více drastického?
Filípek měl taky bouchací období někdy před 3. rokem - bouchal mě, kopal... Jenže já jsem komediantka a i po nepatrné (očividně úmyslné) ráně z jeho strany jsem se "zhroutila", začala hrozně naříkat (občas i brečet) jak to strašně bolí, urazila jsem se, odstrčila ho... Vím že je to drsný a psychologové by mi určitě dali co proto, ale u nás to fungovalo - bicí období měl asi jen měsíc, od té doby když mě omylem bouchne (třeba při hře s míčem), tak se hned omlouvá a fouká bebíčko (prý to dělá i dětem ve školce). Zrovna před měsícem jsem ale řešila jinou věc - když se nám nedaří druhé miminko, pořídili jsme si psa. A Filípek do něj (ní) občas kopne. Domluvy nepomáhají, psa to očividně nebolí (ale mě to hodně vadí - teď kopne do psa, potom do mě???), takže jsem na to šla zase drasticky: on kopne do psa, já kopnu do něj. Samozřejmě mu nejdřív vysvětlím proč do něj kopnu já (pejsek ti to neumí říct a neumí se sám bránit, tak já ti teď ukážu jak to co jsi udělal bolí) - no stačilo 3x jemně nakopnout (to je hrozný - nakopnu vlastní dítě) a už to neudělal... Nevím, jestli by ti takový přístup pomohl, ale možná to stojí za zkoušku... Jo - a jsem zvědavá, jak mě tu ukamenujou :-)
Předchozí