Přidat názor k článku Moje mateřská dovolená - nervy v kýblu

Jsem podobně postižená:) a určitě je nás spousta.Máme dvojčátka.Vím, jak jsme si je moc přáli,jsem ráda, že jsou vpořádku-byli narozené o měsíc dřív a nějaký čas jsme strávili na Jipce, takže si toho vážím. Kdekoliv někde jsme tak každý říká jak máme úžasné a hodné děti, že ani nevíme že je máme,vůbec nepláčou.Jen já vím(když s nimi jsem 24 hodin denně), že si to umějí vynahradit. Výhodou je,že kromě občasného zakňourání,spí celou noc. Někdy mám taky nervy v kýblu.Je to pořád dokola a člověk je jak stroj.Nehledě, že vše je dvakrát.Manžel a babičky se snaží taky pomáhat, jenže nejsou a nemohou tu být pořád. Manžel má časově náročnou práci a o víkendech taky nebývá vždy doma.A vím, že bude i hůř až povyrostou a začnou chodit:).Někdy je hůř,někdy líp. Říkám si,že to máme přeci jen jednodušší,než minulé generace a zas to asi není tak hrozné, když jsem měla teď chvilku brouzdat na netu:).Už mě dětičky volají, tak musím jít k nim. Obléknu je i sebe a vyrazíme na procházku. Jo a taky rychle pověsit vyprané prádlo, vymýt lahvičky od oběda,doplnit plínky,převařit vodu....