Přidat názor k článku Tchýně a znamení z nebes

Při čtení jsem se smála, ale pak mi trošku zatrnulo, protože mám podobnou tchýni "velmi zbožnou". O její malosti, zlobě, závisti a pokrytectví nemá cenu se rozepisovat, protože bych jenom sypala sůl do mé hluboké rány na duši. Co se týče mého manžela, tak také se jí zastával (je to přece jeho matka) v dnešní době už se jí nezastává a je celkem tvrdý, protože prozřel a vidí jaké dělá rozdíly např. mezi vnoučaty (kostelnickými) a vnoučaty od nás. Moc ho to bolí, ale s tím se musí vypořádat bohužel sám. Taky můžu za všechny nemoci, vše zlé je ze mě, protože žiju špatně (nejsem pořád v kostele jako ona a švagrová).
Moje rada zní, nevšímat si toho, hodit to za hlavu. Takovíto lidé nejvíc trpí, když vidí, že si z jejich útoku opravdu nic neděláš. Znám to z vlastní zkušennosti. Na tchýni se usmívám i když je mi ouvej a vím jak ji to užírá. Pořád si chudera myslí, že se jí synáček vrátí (bylo mě to přímo řečeno, že nemůže mít menší byt právě kvůli tomu, že až se rozvedeme aby se měl můj manžel kam vrátit).