holky, moc děkuju za rady a slova pochopení.
Musím na tom pracovat, takhle to opravdu nechci. Zjistila jsem si už situace, kdy začnu trojčit: vždy když někam potřebujeme s malým odejít na určitý čas, třeba na kontrolu k dr. nebo na dohodnutou schůzku, prostě když mě tlačí čas, tak jsem asi nervozni a přenašim to na malého a on je pak ze mě nervní a brečí a nespolupracuje při chystání k odchodu a já z toho jsem pak nerví ještě víc. Je to takový začarovaný kruh.
Nejde jako odejít z místnosti a přijít za chvíli když musím odejít s bytu s malým už oblečeným a nachystaným v kočárku.
Tak jsem si říkala, že nebudu nikam chodit na domluvený "na čas", když jdu ven bez povinnosti jít na čas, tak je to v klidu a netrojčím ani já ani malý. Ale to asi není řešení. Nebo se budu vždy chystat ve velkém předstihu, ale to se často nedá. Tak asi mi zbude jenom to hluboké dýchání nebo poslouchat walkmana (abych neslyšela pláč) ...
Předchozí