Přidat názor k článku Jedna smutná rodina a dvě špatné možnosti volby

Mám poznámku k probírání problému s dětmi:
byla jsem se tento týden poradit s psycholožkou, jak a kdy říct dětem o tom, že se to neklape a že se budemë stěhovat.
Moje děti mají 8, 6 a 3 roky.
Říkala, že jim už teď, oba!, můžeme říct, že si maminka s tatínkem moc nerozumějí, ale že je oba máme rádi a že to řešíme.
Rozhodně se na děti nemá klást tíha sdílení problému rodičů nebo dokonce rozhodování. To není starost dětí, ale rodičů.


A k tomu, jak někdo psal, že manžel Lucie by jim měl vyklidit byt: jo, ale když manžel nebude chtít, tak ho odtamtud ona prostě nedostane. Můj manžel taky odmítl návrh, aby se odstěhoval a mě s dětmi nechal žít v našem domě (SJM). A co můžu dělat? Hledám byt v okolí, ale podnákmy jsou tady strašně drahé, já mám jen rodičák, soudy o výživné teprve probíhají a můžu vzít jed na to, že dobrovolně mi manžel na bydlení přispívat nebude.