Před deseti lety se potkali dva mladí lidé - holka z Čech a kluk z Moravy.
Protože se oba měli moc rádi, přestěhovala se časem ta holka za svým klukem na Moravu, koupili si byt, vzali se a začali přemýšlet o dětech. Takový standartní začátek.
Jako první se narodil statný klouček a za dva roky jako druhá i krásná zdravá holčička. Kluk z Moravy, teď už tatínek, byl u narození obou dětí a hned poté, co si své přírůstky dovezl domu, zapojil se aktivně do péče. Děti odmalinka koupal, přebaloval, v noci vstával, když holka z Čech, maminka, kojila. Prostě tatínek, jak má být. Krátce po narození holčičky došlo ve smutné rodině ještě k další změně, tatínek začal podnikat. Založil vlastní firmu a protože kontakty měl, práce na sebe nenechala dlouho čekat. A přicházela další a další, protože všichni zákazníci zjistili, že jejich dodavatel - kluk z Moravy - neumí práci odmítnout, že neumí říct ne. Tedy on se naučil říkat NE, ale čím dál častěji toto slovo slyšela jeho žena, když se ptala na společný výlet, dovolenou, kino atd. A tak se holka z Čech přizpůsobovala další nové životní situaci a čas běžel. Nakonce zjistila, že i ona může být aktivní bez svého muže a otevřela si malou prodejnu. Chlapeček chodil do školky, dcerku si brávala s sebou do práce a celá rodina fungovala zdánlivě bez problémů. Všichni se víceméně podporovali a pomáhali si, jenom ty společně strávené chvilky trochu chyběly. Na dovolenou jezdila maminka se svými dětmi sama a svého muže se snažila podporovat. Někdy ji sice mrzelo jeho přezíravé nebo odmítavé chování, když ho přišla s dětmi vyzvednout z práce, ale tatínek se o tom bavit nechtěl, říkal, že má plno práce, tak to maminka respektovala.
Čas běžel. Obchodu se nedařilo podle představ, tak ho nakonec holka z Čech zavřela a protože děti už mezitím byly obě dost velké a chodily do školy a do školky, našla si zajímavou, dobře placenou ale časově náročnou práci. Tatínek se tedy opět dostal ke slovu a chtě nechtě musel převzít zpět část ze svých rodičovských povinností. Vedl si opět skvěle.
Děti milovaly chvíle strávané s tatínkem, protože ten vnášel do výchovy chybějící prvek kreativity. Maminka měla konečně pocit vyvážené rodiny i partnerského vztahu. Oba rodiče se společně starali o své děti, oba se podíleli na materiálním zázemí a oba měli prostor pro své zájmy. Holka z Čech svého kluka z Moravy milovala zralou láskou, znala jeho nedostatky a respektovala jeho potřeby. A doufala, že ten její kluk to vidí stejně. Kolem nich se rozpadaly vztahy kamarádů a oba se vzájemně ujišťovali, jak je fajn, že jich se to netýká.
Jeden večer si mladí rodiče vyhradili pouze pro sebe a šli ven oslavit své výročí.
V tomto okamžiku končí příběh šťastné rodiny.
Týden po oslavě výročí přišel muž domů a po chvíli zdráhání oznámil své ženě, že už ji nemiluje, že je špatná matka, manželka i milenka a že mu překáží v životě. Vlastnosti, které mu na jeho ženě ze začátku imponovaly, mu teď už jenom vadily. Za posledních několik měsíců, možná i let, si k ní vypěstoval nechuť a odpor. Řekl, že se mu změnil žebříček hodnot, do popředí se dostaly jeho zájmy a práce, potom děti a manželka jako nežádoucí element vypadla úplně. Bez dětí si život nedokázal představit, bez ženy ho vítal. Ta se ale rozhodla bojovat. Zhodnotila celou situaci rozumem, vyškrtla všechna emotivní gesta a oznámila svému muži, že s ním bude nadále, protože chce, aby děti měly oba rodiče. Muž neměl jako obvykle čas situaci jakkoliv zásadně řešit, se společným soužitím souhlasil a tak mohla začít půlroční komedie plná přetvářky. Přes týden vše fungovalo relativně hladce, v péči o děti se oba střídali, ten druhý trávil více času v práci nebo se věnoval svým koníčkům, žena zajišťovala svému muži plný servis včetně teplých večeří a přesto to byla nakonec ona, která nevydržela. Víkendy byly strašné. Muž odcházel pryč uprostřed nocí za kamarády, ženě lhal a ona už neměla sílu držet jazyk za zuby a nepouštět se do nikam nevedoucích debat. Našla si podnájem a děti tak začaly putovat mezi maminkou a tatínkem každý týden. Pár týdnu vše šlapalo. Jeden týden do večera v práci, druhý týden s dětmi. Tatínek to ještě prokládal víkendovými akcemi s kamarády, maminka trávila víkendy většinou sama v přírodě a byla trochu smutná, protože ona o většinu kamarádů přišla - byli to manželovi spolužáci - ale pořád myslela na děti a na to, jak to všechno statečně zvládají.
Po nějakém čase si maminka začala všímat, že děti chodí do školky a do školy od tatínka špinavé nebo v malém oblečení, v žákovské knížce se objevila pětka, občas přibyla nějaká poznámka a tatínek o tom ani nevěděl. Jednou šla žena se svými kolegy z práce o víkendu ven do klubu a byla velice překvapená, když tam krátce po jedenácté hodině večer potkala svého muže. Sám řekl, že děti jsou samy doma a že on se jenom stavil po cestě z práce, jestli nepotká nějakého kamaráda na kus řeči. Tento zážitek přiměl ženu přemýšlet o dalším způsobu společného fungování. Tady jsou dvě možnosti, ke kterým došla. Obě jsou špatné.
Je mezi vámi někdo, kdo zná řešení číslo 3?
Poslední fotky z emailového průvodce rodičovstvím.
Emailový průvodce rodičovstvím je zdarma pro všechny rodiče od početí do 6 let věku.
Těhotenství |
Dítě |
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.