nabídka k smíru?

Nevím, nějak se mi to nezdá.Ano muži jsou ješitní a vztahy složité. Souhlasím s tím, že si mají partneři promluvit, že ten který se provinil (zde muž) má dostat druhou šanci, že stojí za to o vztah bojovat.
Ale všeho s mírou. Ten druhý musí taky chtít bojovat a taky musí být ještě za co bojovat. Ne bojovat za iluzy, za minulost, ale za budoucnost. A myslím, že cesta rozhodně nevede tím směrem ...no jo tak on si těď ulítl, já mu tu odpustím, on se trochu vydivočí a pak se vrátí do hnízda zpátky. Ano tak to samozřejmě může dopadnout. Ale co a jak dál? Žít s vidinou, že si mě muž vybral kvůli teplým večeřím, s tím, že za dalších deset let chytne další mízu, s tím, že v hádkách mi v afektu znovu a znovu bude vyčítat, že se tenkrát neměl vracet, vždyť už mi tenkrát řekl, jaká jsem špatná milenka, manželka, matka atd...(mimochodem neumím si představit, že by mi po desetileté starosti o domácnost tohle můj muž řekl) - no je to prostě o těch hranicích a ty máme asi každý jinde.
D