MOžná bych to udělala takto

Ahojky, Tvůj příběh jsem přečetla bez dechu. Věř nebo ne, ale ve svém okolí mám obdobný případ. Sice ON nebyl tak super táta, ale jen žárlivec, ignorant a hrubián který dokáže malému miminku říct"řveš jak debil a ani dudlíka neumíš dudlat....." a starání žádné. Maželka, je pro něj jen husa, které udělal dvě děti, a to kdy on uznal za vhodné. Peníze není třeba dávat, protože "sakara bereš mateřskou ne?!" A ONA se trápí, pláče a najednou vidí, že dcerka je stresovaná tak silně, že se bojí. Synáček, maličký batolátko se při tatínkovích výpadech plných řevu a nadávek osype atopickým exémem.... A ONA stojí před rozhodnutím jít či zůstat. I její matka jí doporučuje zůstat, ale konečně myslí na své děti a na to, že úplná rodina není vždy štěstím pro děti.A tak jsme našli podnájem a ona půjde i s dětmi. Byl to boj a poslední týdny neskutečný teror z JEHO strany.Ona však drží a těší se až bude klid.
A má varianta 3? Co si něco najít na půl cesty?
Ovšem pokud mohu říci,co já bych volila.....Odjela bych domů. Tam by se ukázalo jak moc stojí o děti a o jejich péči. Pokud by za něco stál našel by si podnájem a za dětma jezdil. 100% bych se rozvedla, protože štěstí dětí je i mé štěstí a má volnost mi otevře dvěře nebýt na vždy sama. Myslím, že by se rozvody už neměly brát jako příběh ze špatným koncem. Vždyť se před vámi otvírá nový začátek a mnohem krásnější.....A jednou, uvidíš jakou sílu jsi svou silou a vůlí odejít,dala dětem. Nebudou se bát a nikoho odsuzovat, neboj se.Vždyť život je krátký a plný starostí a stresů...... proč se trápit něčím na víc?
Moc moc držím pěsti ke správnému rozhodnutí. Nezapomeň na sebe i děti, máš právo být šťastná a děti také. Jeho nelituj, je jen jeho vinoa a rozhodnutí jak se svým životem naložit. On se rozhodl.....Teď je řada na tobě.Hodně štěstí
Eva