vážně není řešení číslo 3?
Řešení číslo jedna nejvíc ublíží dětem, které přijdou o spolužáky, známou školu a prostředí, o prarodiče a otce- a ony nepochybně nevnímají to, že se nestará o jejich oblečení jako zase až tak velké negativum.
Jednou se na Moravu odstěhovala a tohle prostředí pro své děti vybrala- neměla by to měnit jen proto, že jí to tam nevyhovuje, přestože dětem ano.
Řešení číslo dvě- obětování se a čekání až se otec umoudří- je hloupost- nebylo by to dobré ani pro děti, ani pro matku.
Další možnosti- záleží mimo jiné na věku dětí, velikosti města, možnostech, které tam matka má....
Těžko odhadnout, jak moc je adekvátní nechat večer děti samotné, když není jasné, kolik jim je....
Nicméně- myslím, že v době, kdy matka nemá děti ve své péči- ten týden- by se neměla zaobírat tím, jak jsou oblečené- a neměla by do toho otci zasahovat, pokud nedochází vyloženě k týrání dětí, nebo děti samy si jí neřeknou, že mají problém. Péči mají rozdělenou, i když samozřejmě jsou rodiče oba, v určitém období má odpovědnost prostě jen jeden.
Mohla by se snažit najít si jiného partnera a zařídit si svůj vlastní život a zázemí ve městě, kde má děti a kde má práci- aspoň do doby, než půjdou děti třeba na intr, nebo na vysokou- a stejně budou jinde.Obnovit vztahy s kamarády z dob společného vztahu- pokud o ní otec nevykládal vyloženě nějaké hrůzy- ona se snažila, nemá se za co stydět.
Trávit víc volný čas v Praze, u své rodiny, ve které má oporu a načerpávat tam energii, nebo je zvát na víkendy k sobě na Moravu...
Zkusit řešit situaci oficiálně- rozvodem- protože na situaci má velkou vinu i bývalý, který měl problém se vzrůstající nechutí ke své ženě-- a tenhle problém nijak neřešil--a měl by si to uvědomit a nést zodpovědnost.
Odpovědět